Slovník

Sinice

Sinice se dají chápat jako záchranná brzda vodních ekosystému. Jednoduše řečeno, když je v rybníku mnoho živin, nastoupí sinice. Ve větší či menší míře se sinice vyskytují normálně. Problém je jejich přemnožení.

Sinice si lidstvo rozpěstovalo od 2. světové války skoro po celé zeměkouli fosforem z pracích prostředků a fekálií. Americká jezera jim padla za oběť někdy v 60. letech, české rybníky zhruba v 70.-80., Bolevák a další rybníky v téhle soustavě vydržel nejdéle. Sinice roznášejí i kačeny na peří a ony se pak snaží na nových místech zabydlet. Kde je hodně fosforu, to je ta klíčová živina, tam se jim to daří. Sinice mají v bahně klidová stádia, která tam životaschopná přetrvávají stovky let. Proto když si něco sinicemi zaneřádíme, máme prostě problémy napořád. Nic už nejde tak snadno jako dřív, všechno stojí víc peněz a je komplikovanější. Jako s každým invazním druhem.

zdroj: Jindřich Duras

Chlorofyl-a

Jde o součet všech buněk planktonu. Jsou tam společně sinice i mikroskopické řasy. V nádržích se stabilní rybí obsádkou je téměř nemožné udržet chlorofyl pod mez stanovenou krajskou hygienickou stanicí.

Chlorofyl - Krása na míru

Sedimenty

…neboli bahno. Asi není třeba moc vysvětlovat, o co jde. Všichni známe černou jogurtu podobnou hmotu, která silně zapáchá. Pozor, nezaměňovat bahno s blátem. Bláto je hnědé jílové nebo pískové ale na došlap poměrně tvrdé. V tom je ten rozdíl – bahno je organické a bláto anorganické. V dnešní době už není sediment jenom příroda a může obsahovat i další nepříjemné produkty lidské spotřeby. Voda sebou totiž vezme všechno a odnese to do přehrad a rybníků. Proto je někdy velice obtížné a navíc drahé, odbahnit těžkou technikou. Nastává totiž otázka „kam s ním“? Bohužel už dávno neplatí, že by šel sediment automaticky vrátit někam na pole.

Makrofyty ‒ vodní rostliny

Vyšší rostliny jsou mnohobuněčné většinou zelené rostliny, obsahující chlorofyl-a, chlorofyl-b a karotenoidy, se suchozemským způsobem života (výjimkou jsou parazité a rostliny druhotně přizpůsobené životu ve vodě).

zdroj: https://e-learning.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=V013

V dávných dobách kdy se ve velkém stavěly rybníky, panovalo přesvědčení, že vodní rostliny nemají žádný užitek. Komplikovaly výlov sítí, lov na udici i možnosti koupání. Majitelé rybníků proto bojovali s vodními rostlinami různými způsoby. Většinou se to týkalo procesu letnění rybníku. Při letnění dojde k naprostému zániku vodních rostlin a nahrazení rostlinami z říše suchozemské. Toto řešení se ovšem považovalo za nepraktické, a proto se vodní rostliny začaly  potlačovat jinak. Nejčastěji šlo o ruční sběr nebo sekání žací lodí. Však si tuto dobu určitě někteří rybáři ještě pamatují. V roce 1961 se do českých krajů přivezl nový druh býložravé ryby jménem amur bílý. Hospodáři se zaradovali, že mají řešení na vodní rostliny. A ono opravdu! Amur společně s dalšími přistěhovalými rybami udělali rybníky takové, jako je známé dnes. Podvodní poušť. Mezitím jsme se posunuli do 21. století a vědeckým zkoumáním bylo zjištěno, že ony ty vodní rostliny jsou vlastně potřeba. Dá se to přirovnat třeba k louce plné květů. Takovou louku navštíví velké množství hmyzu, a tím se v místě zlepší pestrost. Hmyz přiláká pěvce, pěvci přilákají dravce a dravci udržují stavy na přijatelné úrovni. Stejně tak vodní rostliny jsou útočištěm mnoha druhů, které zlepšují odolnost vody proti znečištění. Navíc vodní rostliny čistí vodu od prachu a kalu stejně jako stromy v lese. Když jdete na procházku do lesa musíte se stromům vyhnout. Jinak narazíte. V případě vodních rostlin je to to samé. Pokud plavec naplave do vodních rostlin, musí počítat s tím, že mu to může být nepříjemné. Vodní rostliny navíc do vody uvolňují kyslík, který se fotosyntézou přemění z oxidu uhličitého. Tím stabilizují kyselost vody a zlepšují kyslíkové poměry pod hladinou. Bohužel se ale za těch 50 let s touto situací spousta lidí žilo a považuje ji za něco normálního. Tady ale narážíme na fakt, že pokud nebude ve vodě dostatek vodních rostlin a řas, převezmou spotřebu živin sinice.

Sinice je totiž záchranná brzda všech vodních ekosystémů! O sinicích připravím další příběh. Nic se nemá přehánět! I vodní rostliny, pokud se přemnoží a nebudou sklizeny, se opětovně rozpadnou na živiny. V dobách nedávno minulých se na tuto práci používalo i chemických přípravků. Toto počínání se podařilo zastavit až 21. století. Teď už se ale ví, že pokud se nechají vodní rostliny růst alespoň na polovině plochy, můžou udržet vodu dostatečně čistou. Nebuďte však na omylu, teď žijeme v 21. století, naše příroda dostává ohromně na frak! Pokud můžou být sinice i v louži v lese, tak se jedná o nerovný souboj. Nejde se vrátit do minulosti úplně. Dnes jsou stále k dispozici stroje, které umí sekat vodní trávy pod vodou. Ale je nutné počkat, dokud se voda  dočistí úplně. Přítomnost vodních rostlin ve vodních nádržích, napomáhá stabilitě vodních ekosystémů. Tato harmonie je velice křehká a je nutné, se vypořádat se zátěží z minulosti. Bohužel se stáváme svědky toho, že biodiverzita už nemá své místo. Pokud se nebudeme k vodě chovat s respektem, může se stát, že brzy bude i  pod vodní hladinou poušť.

odkazy:

https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/bolevak-uz-brazdi-zaci-stroj-bolek-20130517.html

http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/cviceni/cviceni_lenticky/obnovy_eutro_nadrzi.htm

Bakterie

Jde o směs bakteriálních kultur, přičemž některé z nich se používají v medicíně do lidských proboitik. Mezi majiteli jezírek věc poměrně jasná, ale pro zkušené hydrology těžko uchopitelná. Jednoduše řečeno, bakterie jsou v přírodě obvyklé ale nemají velkou šanci se prosadit v rychleji se množící konkurenci. Přidáním těchto bakterií pomocí přípravků napomůžeme, aby měly šanci obsadit bakteriální mřížku. Výsledkem je rychlejší látková výměna živin k vodním rostlinám a řasám. Sekundárním efektem je zpracování organické složky sedimentů. To ale pouze za předpokladu, že živiny realizované (zachycené) do biomasy vodních rostlin budou sklizeny a v letních měsících se dodává vzduch k sedimentu.

zdroj: https://www.rawat.cz/detail-3438-profi-bakterie-500-g.html

reference jiných projektů:

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rybnik-koupani-voda-sinice-bakterie-straz-pelhrimov-revitalizace-vysocina.A200530_550502_jihlava-zpravy_mv

https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/rybnik-straz-pelhrimov-cisti-odbornici-20200515.html

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prerovu-se-podarilo-odbahnit-rekreacni-lagunu-pomoci-specialni-bakterialni-smesi

https://www.nase-voda.cz/specialni-bakterie-cisti-vodu-glinocskeho-rybniku-v-bohumine/

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/rybnik-koupani-voda-sinice-bakterie-straz-pelhrimov-revitalizace-vysocina.A200530_550502_jihlava-zpravy_mv

https://www.baktoma.cz/rady-a-tipy/odbahnovani-rybniku/

Zooplankton, fytoplankton, bentos

Jde o drobné živočichy kteří se živí fytoplanktonem (řasy a sinice).  Pouhým okem téměř neviditelní pomocníci. Slouží jako přírodní filtrace, ale také jako základní potrava pro ryby. Stejně tak funguje i bentos, který žije na dně a pracuje na zpracování organické části sedimentu.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zooplankton

Odkazy: 

https://irybarstvi.cz/ucime-se-ve-vodnanech-samocisteni-rybniku-2-co-dokazi-filtratori/

Eutrofizace povrchových vod

Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor.

Důsledkem je nejprve přemnožení planktonu a také sinic (vodní květ) a posléze, po masovém odumření, se projeví nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymírání ryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládajících se organismů mohou však v extrémním případě působit na většinu či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Přístupu kyslíku do spodních vrstev brání pyknoklina – vrstva oddělující vodu s odlišnou hustotou. 

Eutrofizaci lze předcházet omezením znečištění vod: zabráněním splachů hnojiv ze zemědělské půdy a také čištěním odpadních vod

zdroj: https://cs.wikipedia.org

Odkazy: 

http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/cviceni/cviceni_lenticky/obnovy_eutro_nadrzi.htm 

Koagulant, flokuland = srážedlo

Uznávanou metodou na snížení obsahu živin ve vodě je použití srážedla živin. Na trhu existuje několik sloučenin přípravků na bázi hliníku. Ze všech vybereme síran hlinitý, protože se používá na úpravu pitné vody v úpravnách po celém světě. Tato látka není nebezpečná pro přírodu. Po aplikaci na hladinu do sebe začne vázat živiny a klesne na dno. Na dně se vytvoří vločky, které se stanou součástí sedimentu. Takto zachycené živiny už nejsou biodostupné, pokud neklesne kyselost prostředí pod 4° Ph. Protože je použití hliníkových solí diskutabilní, nebylo do roku 2022 k jeho aplikaci přistoupeno. Toto řešení je připraveno na případné nouzové situace. Nepočítá se s ním do běžného provozu rybníku.

zdroj: Chemie, 8. třída základní školy.

Odkazy: 

https://zpravyzmoravy.cz/brnenska-prehrada-koupani-sezona-sinice/

http://www.prochemie.cz/obnova-jezer.htm

Amur bílý

Amur bílý

Amur bílý je u nás nepůvodním druhem. Původní oblastí jeho výskytu je povodí řeky Amur – tedy východ Ruska a Čína. Byl dovezen do tehdejšího Československa hlavně z jednoho důvodu – je býložravý a důležitou složkou jeho potravy je rákos. Má tedy biomeliorační schopnost, která se cíleně využívá při údržbě rybníků. Poprvé k nám byl dovezen z SSSR v roce 1961. Po válce rybáři v té době uvažovali, jak by mohli zvýšit výtěžnost plochy rybníků a zároveň dovézt druhy, které by nekonkurovaly domácím kaprům. Jako vhodné druhy pro dovoz byly vybrány tolstolobik, tolstolobec a právě amur. Dovoz těchto druhů se celkově osvědčil a ryby si získaly své místo v našich vodách. Využívají jiné zdroje potravy než kapři, takže jim skutečně nekonkurují. Amur je oblíbený také mezi sportovními rybáři. Zejména proto, že v porovnání s našimi původními druhy ryb dorůstá větších velikostí.

Zdroj: naturhelp.cz